Dopisy ve schránce

Jste vlastníkem orné půdy a do schránky vám pravidelně chodí dopisy na „výhodnýˮ odkup vašeho pozemku? Co dělat v takovém případě, když nic neprodáváte? Jak zjistit pravou hodnotu vaší orné půdy a nenaletět podvodným dopisům? O tomto tématu jsem se bavil s Gabrielou Kletečkovou. Úspěšná realitní makléřka a majitelka realitní kanceláře GK Reality má v této oblasti hluboké zkušenosti.

Jak se člověk dostane k tomu, že vlastní ornou půdu?

Většinou je to tak, že člověk tu ornou půdu zdědí, nechá to být a řekněme, že zapomene. Časem mu však do schránky přijde dopis na odkup orné půdy a tím se mu to všechno připomene. Samozřejmě dopisy nechodí na všechny pozemky, které ten daný člověk vlastní, ale ty dopisy chodí na ty nejzajímavější pozemky.

Jak se dá zjistit, že jsem vlastníkem orné půdy? Kolik toho vlastně mám a kde?

V první řadě je potřeba si dojít na katastr nemovitostí a tam podle občanky a rodného čísla dostaneš úplný přehled všeho, co vlastníš.

Řešila jsi něco takového v poslední době? Že někdo dostal takový dopis?

Řešila. Klient mě oslovil, že mu chodí 3x nebo 4x do roka dopisy a že vlastně vůbec neví, co s tím má dělat. Nakonec jsme to zdárně vyřešili.

Klient se na tebe obrátil, že dostal tento dopis. Co jste dělali potom? Jaký byl další postup?

Nejdřív jsem klienta poslala na katastr nemovitostí, aby mu podle občanky a rodného čísla vyjeli všechno co vlastní. Vzala jsem si od něj všechny tyto materiály, listy vlastnictví a začala jsem na katastru studovat všechny pozemky dopodrobna. Měl asi tři listy vlastnictví a vše bylo různě rozkouskované. Pozemky jsem si rozdělila do tří skupin. První, tu ornou půdu, kde to bylo blízko k rodinné zástavbě, tak jsem si zařadila do skupiny potencionálních stavebních pozemků. Další skupinu představovala orná půda, která byla pohromadě jako velký celek. Poslední skupina byla neplodná půda a prakticky bez bonity. Jedná se o příjezdové cesty, pole, kousek lesíka, příkopy apod.

V případě té poslední skupiny, tedy půdy, na které se nedá nic pěstovat. Co se dá s takovou půdou dělat?

Ornou půdou se zabývám přibližně pět let a přišla jsem na to, že takovou půdu je nejlepší prodat zemědělcům, kteří jsou schopni za takovou půdu nabídnou nejvyšší částku. Mají na to tabulky. Třeba za louku, kde mi všichni klienti nabízeli třeba 15 Kč za metr čtvereční, tak oni mi nabídli 24 Kč za metr čtvereční.

Místní zemědělské družstvo. Je to státní nebo soukromý subjekt?

Jedná se o soukromé subjekty. Dneska už to státní subjekty nejsou. Většinou vystupují pod nějakým jménem společnosti, která chce samozřejmě pořád na té půdě hospodařit.

Gabrielo, co se týká vývoje tržních cen orné půdy. Jak moc stoupá tržní cena orné půdy? Je to dobrá investice?

Tržní cena orné půdy měla stoupající tendenci a až teď v roce 2018 se ten růst nejvíce zpomalil. Ceny rostly hodně v roce 2014 a největší nárůst byl v roce 2016. Teď se to zastavilo a má to nejpomalejší růst.

Co určuje cenu orné půdy? Je to dáno lokalitou?

Ano, je to dané lokalitou a také hodně záleží na tom, jaká je bonita půdy, tedy kvalita půdy. Podle té lokality a bonity je určena tržní cena. Mezi dobré lokality pro koupi orné půdy patří některé oblasti Prahy, Mladoboleslavsko, Kolínsko, Haná. Tam je velice dobrá bonita půdy. Dalším důležitým faktorem, při určování ceny za ornou půdu, je její velikost. Lépe se prodává větší celek orné půdy než více malých celků.

Kdo si většinou kupuje ornou půdu? Co to jsou většinou za lidi?

Například teďka naposledy u toho Pelhřimova, tak to koupil klient z Prahy, který to chtěl mít jako dlouhodobou investici.

Takže nechtěl nic pěstovat?

Ne, nechtěl. Vyloženě na tom Pelhřimovsku to kupuje a ukládá si tam svoje peníze do orné půdy. Někdo radši investuje do orné půdy než do bytu. O byt se musím starat, do bytu i rodinného domu musíme dávat investice, opravovat a jsou kolem toho velké starosti. Půdu koupíš a vůbec se o ní nestaráš. Nezemědělští investoři v tom mají uložené peníze a tu půdu pronajímají.

Když se na tebe někdo obrátí s tím, že dostal podobný dopis a potřebuje s tím poradit. Je možné ti zavolat a zeptat se tě na to, jak s tím naložit?

Samozřejmě. Určitě ho nasměruju a ráda každému poradím. Ale taky ho připravím na to, že pokud těch pozemků má víc, tak je potřeba nad tím strávit spoustu času. Dělám to vlastně tak, že si všechno projdu, všechny pozemky si rozdělím do těch tří skupin a sama se vydám do té dané oblasti. Potřebuji vědět, kde to leží a jak to tam vypadá. Také si dojdu na stavební a na obecní úřad. Například teďka naposledy jsem vlastně zjistila, že jeden ten pozemek byl stavební. Klient z toho byl velice šťasten, protože to nečekal. Dokonce se to v minulosti snažil zjistit sám a nikdo mu neřekl, že z toho bude stavební pozemek.

Takže pouze z toho výpisu na katastru to nejde poznat?

Ne, nejde, protože všechno je označené jako orná půda.

Kdo mi to teda řekne?

Musíš mít předem připravené otázky a ptát se na konkrétní pozemek. Osobně se neptám úředníků na nějaký pozemek, který je někde v lánech nebo na ostatní plochu, která je bez bonity, protože kdybych se úředníků ptala na každý pozemek, tak by na mě neměli čas. Neměli by na mě celý den. Ono se to nezdá, ale než si to proklikám, tak na tom strávím pár dnů. Ono to není tak, že to mám hotové za hodinku. Je to spoustu hodin vyhledávání, než vůbec někam vyjedu. Většinou vyjíždím v úřední hodiny, abych všechny zastihla a občas si domluvím schůzku rovnou se starostkou, aby tam doopravdy byla. Takže se i dokonce objednávám.

Stalo se někdy, že majitel nevěděl, že jeho orná půda je vlastně stavební pozemek?

To se mi stalo zrovna nedávno. Jeden ten pozemek byl na listu vlastnictví uveden jako orná půda, ale v katastrálním území té dané obce to byl stavební pozemek. Je potřeba udělat si tu podrobnou analýzu, na které já doopravdy strávím spoustu dnů. Když přibližně vidím, že je to blízko obce, tak je hodně pravděpodobné, že by to mohl být stavební pozemek nebo stavební pozemek do budoucna. V tomto konkrétním příkladě jsem přišla na to, že jeden ten pozemek z té orné půdy je už stavební. Jela jsem se tam podívat a zjistila jsem, že ten pozemek nebyl úplně tak lukrativní. Šíře pozemku byla jen 12 metrů a byla to taková dlouhá nudlička. Když si to vezmeme, tak stavět od sousedů se může 2,5 metrů z jedné a z druhé strany, takže na stavbu by zbylo jen 7 metrů. To je strašně málo na stavbu domu. Nejlepší, co bude, tak oslovit sousedy, jestli někdo nemá zájem si svůj pozemek rozšířit. V téhle situaci je to úplně nejlepší.

Jak to dopadlo?

Musela jsem vypátrat sousedy. To je zase další věc, se kterou si člověk musí dát další práci. Musela jsem vypátrat komu patří ta půda okolo. Bylo to stále ještě pole, na kterém se nezačalo stavět. Tyto informace se dají získat z listu vlastnictví, kde je uvedeno parcelní číslo a podle parcelního čísla se dá zjistit, komu patří ta daná adresa.

Takže jsi musela vypátrat ty majitele okolních pozemků?

Ano, musela jsem vypátrat majitele. Jeden majitel byl doma a nabídl mi za tento pozemek velice nízkou částku, kterou jsem odmítla. Dalšího klienta jsem doma nezastihla, protože na té adrese nebydlel. Nakonec se mi na něj podařilo sehnat kontakt přes obecní úřad. A dopadlo to tak, že ten pán byl strašně rád, že jsem ho oslovila a nabídl nám takovou částku, že prodávající byl strašně spokojen. Za domem zbylo nějakých 4500 metrů čtverečních orné půdy, ale takové té ostatní, neplodné půdy, kterou nikdo nechtěl. Napadlo mě oslovit místní družstvo, které kousíček od toho hospodaří, a to si tu půdu odkoupilo.

Nezemědělští investoři by nám za to takovou částku nezaplatili, a proto je potřeba udělat důkladnou analýzu a ty pozemky pečlivě rozdělit. Je potřeba z toho získat co nejvíc. Nebudu to prodávat jenom jednomu. To si myslím, že není úplně dobře. Je potřeba mít více potencionálních zákazníků a dostat co nejvyšší částku.

Všechny strany byly s tímto obchodem moc spokojené. Klient to vůbec nečekal. Myslel si, že má ornou půdu, za kterou mu v dopisech nabízeli od 100.000 Kč do 140.000 Kč.

V posledních letech můžeme sledovat výrazný nárůst v prodeji chat a chalup. Češi už zase totiž chtějí trávit víkendy a dovolené na chatě či chalupě a nejen to. Spousta lidí už má dost uspěchaného života ve velkoměstě a hledají klidné celoroční bydlení v přírodě. Specifickou skupinou zájemců o rekreační objekty jsou také mladí lidé, pro které je bydlení ve městech drahé. Zpřísnění hypoték je právě jedním z těch důvodů, který zapříčinil tento trend. Hledají tedy bydlení v okolí měst na vesnicích, kde je možné chalupu odkoupit a přestavět ji na plnohodnotné bydlení.

Nákup chat a chalup má však svá specifika, která se liší od nákupu běžných nemovitostí. Jaký je rozdíl mezi chatou a chalupou a na co si dát při nákupu pozor? Na toto téma jsem se bavil s Gabrielou Kletečkovou z realitní kanceláře GK Reality.

 

 

 

Jaký je rozdíl mezi chatou a chalupou?
Chata má číslo evidenční a chalupa má číslo popisné. U té chaty je potřeba zjistit, jestli tam bude trvalé bydlení, pokud to člověk teda nechce pouze jenom k rekreaci. Protože číslo evidenční je k rekreačnímu bydlení.

Koho má člověk kontaktovat, aby zjistil, jestli tam ten trvalý pobyt je, nebo není možný?
Určitě musíme kontaktovat obecní úřad a také úřad stavební. Musíme si také uvědomit, že každá vesnička, město a okolí je jinačí. Každý ten obecní úřad a stavební úřad má jiné podmínky. Někde vám samozřejmě trvalé bydliště na evidenční číslo bez problémů dovolí, ale někde ne. Je to všechno na konkrétním úřadu.

Je to věc, kterou realitní makléř zjišťuje za své klienty, kteří si chtějí danou chatu nebo chalupu koupit? To, jestli tam můžou mít trvalý pobyt nebo nemůžou? Anebo je to na každém člověku zvlášť, aby si to zjistil?  I když mu s transakcí pomáhá realitní makléř.
Nevím, jestli je to u všech realitních makléřů samozřejmostí, ale já to s klienty zjišťuji. Ono je to všechno hodně individuální. Pokud to chce klient pouze k rekreaci na víkendy, trávit léto apod., pak tam nebude potřeba trvalé bydlení a není to samozřejmě třeba zjišťovat. Pokud tam chce mít trvalé bydlení a bude tu chatu chtít rozšířit, zvětšit a upravit, protože to má třeba jen dvě místnosti, tak pak je potřeba zjistit, jestli tam jde trvalé bydliště, jestli to jde rozšířit, zvětšit apod. Tyhle věci samozřejmě zjišťuji s klientem a na stavebním úřadu ještě předtím, než vůbec půjdeme nemovitost rezervovat.

Chtějí Brňáci hodně bydlet mimo svůj byt?
Ano, je to čím dál tím větší trend jít z bytu bydlet na chatu nebo chalupu. A také z toho důvodu, jak ceny nemovitostí šly hodně nahoru a vůbec dosáhnout na hypotéku je dnes celkem složité. Například mladý lidi dostanou hypotéku třeba tři až čtyři miliony, ale nedostanou hypotéku na dům kolem pěti až šesti milionů nebo se nechtějí tolik zadlužit nebo tu hypotéku prostě nedostanou.

Jaká je cenová kategorie chaty? Je to v porovnáním s klasickým 2+1 nebo 3+1 tady v Brně? Je to otázka dvou až tří milionů nebo to jsou levnější záležitosti?
Tady v tom okolí se prodávají chaty okolo milionu a pak je zapotřebí do toho další investice. A ta investice je zase kolem milionu, takže kolem dvou milionů si člověk pořídí hezkou chatu.

Jsou chaty levnější než chalupy?
Někdy chaty máme, že ta chata vypadá jako rodinný domek, ale má to číslo evidenční. Také vím, že se to tady prodává za tři miliony. Taky samozřejmě může být chalupa, která je v mnohem horším stavu a ta může být za jeden nebo dva miliony.

Dejme tomu, že bydlím v bytě a mám například půl milionu korun nebo tři čtvrtě milionu korun. Co bych měl hledat? Po čem bych se měl koukat?
Záleží na té dané lokalitě a pod čím ta chata nebo chalupa je. Jestli je to pod evidenčním číslem nebo jestli je to pod tím popisným.

Na co by si kupující měli dát pozor při nákupu chat a chalup?
Měli by si dát pozor hlavně na to, jak je to doopravdy s příjezdovou cestou. Jestli je ta cesta zpevněná nebo není, protože si musíme uvědomit to, že na jaře a na podzim tam bude bláto. Když se tam jedeme podívat v létě, tak se tam autem dostaneme, ale v zimě začne mrznout, bude tam sníh a vůbec se nemusíme na tu cestu dostat. A co je další a velice důležitá věc, tak jestli se po té cestě dá jet, jestli není nějakého soukromníka. Musíte si zjistit, čí je ta příjezdová cesta a pak jestli je tam věcné břemeno jízdy a chůze. To je potřeba ošetřit.

 

Co se týče vzdálenosti a doby trvání jízdy autem z Brna na tu chatu. Jak daleko jsou lidi z Brna ochotni dojíždět?
To záleží, každý má rád jinou oblast. Mám spoustu klientů z Brna, kteří by chtěli na Vysočinu. Na Vysočině se jim líbí, je tam hezká příroda, jsou tam rybníky. Je to hodně specifické a také záleží na věku. Taková ta Vysočina, chytání rybiček, to chtějí většinou starší klienti a že si tam budou klidně i přes týden. A ty mladší lidi chtějí Brno nebo Brno-venkov. Chtějí takový ten dojezd do té půl hodinky, protože potřebují stále dojíždět do práce.

Na co by se měl člověk ještě zaměřit při koupi chaty či chalupy? Co třeba vytápění?
Vytápění, to je tam většinou na tuhá paliva a tam to chce zjistit, jakým způsobem. Pokud tam je elektrika, tak samozřejmě se tam dají udělat i elektrické přímotopy, ale to pak chce rozpočítat, aby to vyšlo finančně. Většinou to řeší krbovými kamny s výměníkem a pak do radiátoru. To je vlastně na každým individuálně a většinou na poradě s topenářem, který doporučí, jak je to nejlepší a nejlevnější. Je také třeba počítat s tím, že budete muset nějakým způsobem navézt dřevo a uhlí.

Pak si myslím, že je strašně důležitá voda. Pokud to tedy chci opravdu používat k trvalému bydlení, tak ta je tam hodně důležitá. Samozřejmě spoustu těch chat mají studnu, ale tu studnu třeba neměli na celoroční užívání, ale jen víkendově.

Jaký je rozdíl mezi tím, že je studna na celoroční užívání nebo víkendové?
Je tam rozdíl ten, že víkendově jim to stačilo, ale pak když se tam bude každý den vařit a prát, tak jim to stačit nemusí. Je potřeba si zjistit, jaká kapacita té vody tam je a jestli tam ta voda bude celoročně. Další takovou věcí je elektrika.

Ještě se vrátím k tomu tématu chaty a chalupy, jak jsme se bavili na začátku. Zajímalo by mě, jestli je vůbec možné poznat, když člověk přijde na tu stavbu, že jde o chatu nebo chalupu? Jsou zde nějaké parametry nebo specifika?
Poznávací znamení je evidenční číslo, ale vím, jak to myslíte. Samozřejmě chata může být dřevěná i zděná. Chata je bydlení určené k rekreaci o velikosti do 40 metrů čtverečních. Samozřejmě záleží na tom stavebním úřadě. Najdou se chaty, které jsou mnohem větší a vypadají pomalu jako rodinné domky a jsou to pořád chaty.

Řešila jste někdy financování chaty nebo chalupy?
Ano, financování jsem také řešila. S tím evidenčním číslem u té chaty to není úplně tak jednoduché, protože to není objekt k bydlení, ale pouze k rekreaci. Hypoteční úvěr si na to vzít jde, ale je to prostě trošku složitější. Umí to tak dvě banky. Opět je potřeba mít ošetřenou tu příjezdovou cestu na ten pozemek. Pokud tam nemáte přístup, tak vám banka hypotéku na to nedá.

Která banka tento hypoteční úvěr nabízí?
Česká spořitelna.

Gabrielo, ty chaty bývají někdy dlouhou dobu neobydlené. To znamená, že když se to prodává a dlouho tam nikdo nebyl, tak bývají třeba i v nějakém horším stavu nebo je tam velký nepořádek. Setkala jste se s tím někdy?
Adame, to máš pravdu. Setkala jsem se s tím hned několikrát. Například klienti zdědili nemovitost po tatínkovi, který tam bydlel celoročně, umřel a nastřádal nepořádek za 15 let. Tři roky tam nikdo nebyl a nevyklízel to. Jela jsem se tam osobně podívat a zjistila jsem, že tam je teda hodně velký nepořádek. Nevěděli, co s tím mají dělat, protože cesta k chatě byla velice úzká a strmá a kontejner by tam nevyjel.

Jak jste to řešila?

Spolupracuji s úklidovou firmou. Přijeli se mi na to podívat a řekli, že to doopravdy není vhodné na kontejner, protože by tam po úzké cestě nevyjel. Nakonec to museli vyklidit dodávkou a bylo to na vícekrát. Byli tam dva dny a krásně to tam uklidili. Je to zároveň firma stěhovací a dělají spoustu dalších prací. Uklidili, vymalovali, krásně to tam navoněli, strhali staré lino a položili novou plovoucí podlahu. Úplně to prostě vypadalo jinak. Moji klienti využívají jejich služby často.

Co si budeme říkat. Je třeba před tím nemovitosti uklidit, udělat pěkný, popřípadě vymalovat a vyklidit. Samozřejmě u těch starších nemovitostí, kde nikdo nebydlí, tak mi klienti dají klíčky a já se o všechno postarám.

Gabrielo, jak je to s kanalizací u těch chat a chalup? Má každá chata klasickou kanalizaci nebo je to jinak řešené?
Tak ty chaty z 99 % nemají kanalizace, protože jsou od inženýrských sítí většinou daleko. Je to tam řešené jímkou anebo trativodem. U té jímky, pokud to člověk chce k rodinnému bydlení, tak je potřeba si zjistit, jaká je kapacita a kolik má kubíků.

Jak je to se zateplením?

Některé chaty máme dřevěné a některé cihlové. Určitě lepší k tomu trvalému bydlení jsou zděný chaty anebo pak ty dřevěné je třeba zateplit.  V zimě by se tam to teplo neudrželo a zároveň v létě by tam bylo hrozné teplo.

Kde vás můžeme najít?
Webove stránky: GK-Reality.cz
Instagram: GK-Reality Instagram
Facebook: GK-Reality Facebook
YouTube kanál: GK-reality YouTube